|
|
Vývoj vnitrodruhové diverzity invazního patogenu olší Phytophthora ×alni
Pecka, Štěpán ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sedlářová, Michaela (oponent)
Phytophthora alni s. l. (plíseň olšová, Peronosporomycetes: Stramenopila) je invazní patogen způsobující fytoftorovou hnilobu kořenů a krčků olší. Z Evropy je znám od 90. let, z ČR od roku 2001. V rámci druhového komplexu P. alni s. l. jsou známy tři druhy. V Evropě v současnosti nejrozšířenější triploidní Phytophthora ×alni (Phytophthora alni subsp. alni) vznikl hybridizací mezi druhými dvěma taxony. Analýzou mikrosatelitů byly v předchozích pracích objeveny desítky genotypů, kterým však dominoval genotyp jediný (Pxa-1) a většina ostatních genotypů z něj byla odvozená. Tyto práce se však rozcházely v tom, jestli zastoupení tohoto genotypu v čase narůstá, či klesá ve prospěch jiných genotypů. Tato diplomová práce porovnává změny populace P. ×alni v povodí Vltavy za posledních čtrnáct let, během kterých došlo na mnohých lokalitách k výraznému úbytku dostupných hostitelů tohoto patogenu. Pro určení multilokusových genotypů bylo využito 10 mikrosatelitů. Mezi 94 izoláty P. ×alni spolehlivě určenými na úroveň genotypu bylo 23 různých genotypů. Žádný z těchto genotypů, kromě dominantního, však nebyl nalezen na stejných lokalitách opakovaně. Byl patrný nárůst zastoupení dominantního genotypu (z 63 % na 86 %). Většina ostatních genotypů byla jen mírně odlišná od Pxa-1 (nejčastěji ztrátou heterozygozity)....
|
|
|
Disperse a přežívání slípky zelenonohé (Gallinula choloropus) v urbánním prostředí
Vodičková, Barbora ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Pobyt slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) v Praze je již po léta doloženým faktem. Mapování a pozorování tohoto druhu během zimních období je ale minimální a mnoho se o nich neví. Současná klimatická změna přináší nejen jiné klima, ale zapříčiňuje i proměnu prostředí společně s neustálým nárůstem urbanizace. Hranice zimovišť ptáků se posouvá nejen na sever, ale i více do měst. A to se může pro jedince stát fatálním. Počasí je nevyzpytatelné a v průběhu zimních období 2016/17 a 2017/18 byly pro dnešní dobu neobvyklé zimní podmínky, které se na zimující populaci v Praze podepsaly. Během zimy 2016/17 zimující populaci narušila extrémně tuhá zima s průměrnými teplotami hluboce pod nulou a neobvykle velkou sněhovou pokrývkou. Během zimy roku 2017/18 slípky zelenonohé přežívaly v pro ně příznivých podmínkách. Důvodem velkého úbytku zimujících jedinců následujícího roku zapříčinily nejen nevýhodné klimatické podmínky, ale i například nevhodné zvolení městského stanoviště. Ojedinělou lokalitou, která jim i během extrémně nepříznivého počasí jakéhokoli druhu nabízí bezpečné útočiště, je lokalita pražské Zoologické zahrady v Troji. V této výjimečné lokalitě jsou dle statistiky jedinci schopni přežívat. Klíčová slova: zimování, slípka zelenonohá, počasí, stojaté vody, řeky, Zoologická zahrada, Praha
|
|
|
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
|
|
|
Analýza vodstva na Aretinově mapě Čech
Povolná, Lucie ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývala osobností Pavla Aretina, jeho mapou Čech z roku 1619 a také jejími dalšími vydáními. Hlavním cílem práce bylo analyzovat vodstvo na vybraných vydáních Aretinovy mapy z fondů Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního archivu, provést u nich základní analýzu obsahovou a kartometrickou. Obsahová analýza byla zaměřena na liniové a areálové prvky vodstva na Aretinových mapách. Byly zkoumány změny ve vyobrazení vodstva v průběhu čtyřech vydání Aretinovy mapy Čech a rozdíly v topografii vůči současnosti. Součástí obsahové analýzy byly rozbory mapových znaků a popisu objektů vodstva. Kartometrická analýza se zaměřovala na přesnost zákresu mapy dle identických bodů udělených na objekty související s tématem vodstva. Tato analýza byla provedena v softwaru MapAnalyst.
|
|
|
Vliv eutrofizace na společenstva ryb v tekoucích vodách
Jeníšová, Karolína ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Eutrofizace toků je považována za jeden z nejvýznamnějších vlivů lidské činnosti na vodní ekosystémy. Příčinou eutrofizace je přísun živin z bodových a plošných zdrojů, zvýšené množství sedimentů vlivem eroze půdy v povodí, ale i přítomnost např. rybníků a nádrží, které mají zejména v některých oblastech na přísun živin do toků značný podíl. Přestože je vliv eutrofizace na ryby ve stojatých vodách dobře popsán, z hlediska působení eutrofizace na společenstva ryb v tocích jsou naše znalosti stále nedostatečné. Mezi důsledky eutrofizace, které zásadním způsobem ovlivňují společenstva ryb v tocích, patří zejména kolísání nebo úplně vyčerpání kyslíku ve vodě, výskyt toxických forem dusíku a zvýšení zákalu v důsledku nárůstu fytoplanktonu. Kombinace těchto změn obvykle nevede ke snížení biodiverzity, avšak zásadním způsobem mění kvalitu a strukturu druhového složení společenstev. Na eutrofizaci reagují nejcitlivěji lososovité ryby, jelikož mají vysoké nároky na koncentraci kyslíku ve vodě, snášejí velmi nízké koncentrace toxických forem dusíku a jsou citlivé na zákal, jelikož se ve vodním prostředí orientují především pomocí zraku. Hlavním důvodem snižování početnosti okounovitých ryb je absence makrofytní vegetace, kterou využívají jako úkryt při lovu, ochranu před predátory a třecí substrát. V...
|
|
|
Zpracování studie revitalizace malého vodního toku
KULICH, Petr
Cílem této diplomové práce je zpracovat návrh revitalizačního opatření toku Biřkovského potoka včetně návrhu poldru "Karlovky a Nivy". Navržené opatření by mělo ochránit obec Biřkov před bleskovou povodní a dále podpořit zvýšení, jak vodohospodářské, tak ekologické stability daného povodí. Řešení vychází z vyhodnocení podkladů hydrologických, pedologických, hydrogeologických a vegetačních i z výsledků podrobného terénního průzkumu zájmového území uváděné dále v diplomové práci.
|
|
|
Vliv údolních nádrží na společenstva říčního toku
Lavičková, Šárka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Stavba přehradních nádrží významně ovlivňuje chemické, biologické i fyzikální vlastnosti toku níže pod přehradou. Tyto změny zahrnují například pokles početnosti jedinců jednoho či více druhů, úplné vymizení druhu, nebo zavlečení druhu nepůvodního. Narušení přirozeného vodního toku se týká i živočichů, kteří mají pouze některou svou životní etapu (obvykle rozmnožování) spjatou s vodním prostředím, ačkoliv nejsou jeho stálými obyvateli. Také si vynucují výrazné změny v životních cyklech původních rostlin a živočichů regulované řeky. Základní principy chování přehrazeného toku popisuje koncepce diskontinuity, která předpokládá, že výstavbou přehradní nádrže dojde k přerušení říčního kontinua, což posléze zapříčiní změny v říčních společenstvech. Výraznou změnou prochází například průtokový režim v řece pod přehradou, nejmarkantnější jsou změny průtoku způsobené špičkujícími vodními elektrárnami. Dále dochází k teplotním změnám, v toku klesá turbidita a často i dostupnost živin, protože přehrada s obvyklým umístěním výpusti (horní nebo střední) funguje jako lapač sedimentovaných částic organického i anorganického původu. Důležité je ale i zasažení okolí dané řeky, například zmenšením pravidelně zaplavovaného území, což vede ke změně druhové skladby rostlin a živočichů obývajících břehy řek. Poslední...
|
|
|
Odezva vybraných řek Českého masivu na litologické a tektonické podmínky
Flašar, Jan ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
V Českém masivu byly vybrány 3 skupiny toků okolo hlavních řek - Berounky, Vltavy a Labe. Byl zkoumán vliv litologie a tektoniky na různé parametry těchto toků. Mezi měřené parametry patří: spád, orientace toku, sinuosita. Data byla získávána z digitálních modelů terénu, leteckých snímků, topografických map a geologických map. Byly vytvořeny podélné profily v kombinaci s geologickými řezy, SL indexy toků, grafy závislosti sinuosity na gradientu aj., aby mohl být vliv litologie a tektoniky lépe pochopen a interpretován. Na základě zjištěných výsledků byl také porovnáván vývoj tří vybraných povodí a toků v nich. Na většině toků byl zjištěn silný vliv litologické stavby na spádovou křivku. Tektonická stavba naopak silně ovlivňuje orientaci toků, zejména v odolných horninách. Byly vymezeny oblasti, kde je vyšší pravděpodobnost vertikálních tektonických pohybů v kvartéru, které ovlivňovaly vodní toky (Novohradské hory, Šumavské podhůří). Zatímco vliv litologie a tektoniky na spád a orientaci vodních toků byly prokázány, vztah mezi geologickou stavbou a sinuositou není jednoznačný. Vertikální tektonické pohyby jsou použitými metodami jen naznačeny, nikoli dokázány. Je třeba použít další metody (mj. datovací) aby byly tektonické pohyby, ale i celkový vývoj toků lépe pochopeny.
|
|
|
Vývoj vodního práva v českých zemích do roku 1914
Urban, Michael ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je zachytit vývoj právní úpravy českého vodního práva a právní regulace právních vztahů k vodě, poukázat na skutečnost, že mlynářské, rybářské a plavební právo přirozeně patří k vodnímu právu. V nejstarších dobách nebyla doprava po vodě ani nakládání s vodami regulována. České vodní právo navázalo na dědictví římské právní kultury. Od konce 10. století nacházíme první zmínky o vodoprávních vztazích zejména v panovnických listinách. Prvními významnými právními předpisy v oblasti vod jsou Horní zákoník Václava II. z let 1300-1305 a zákoník Karla IV. Maiestas Carolina, který však nebyl do praxe přijat. Dalším významným pramenem k poznání vodoprávních poměrů jsou tzv. právní knihy. Od konce 15. a v průběhu 15. století se začínají uplatňovat prvky komplexní právní úpravy s celostátní platností - řada zemských zřízení a kodex městského práva, který je dílem Pavla Kristiána z Koldína. K značnému nárůstu právních předpisů ve všech oblastech vodoprávních vztahů dochází za vlády Marie Terezie a Josefa II. (plavební patent, mlynářské řády). Následující období se vyznačovalo značným množstvím dílčích právních úprav, zákonů a předpisů. Zvláštní skupinu předpisů tvoří tzv. hospodářské řády a instrukce, které byly uplatňovány na jednotlivých panstvích. V polovině 19. století nacházíme...
|
host ::
RSS.